Výstava uvede inkluzivní módu, která nerozlišuje těla na normální a „ta druhá“. Představí oděv pro všechny. Handicap, vnější a vnitřní odlišnosti či radikálně etický přístup k oděvnímu průmyslu není překážkou, ale cestou, kterou se má móda dnes ubírat. a/typik hledá kůži, kterou nosíme, oděvy, které sednou každému*é bez rozdílu, přizpůsobuje se individuálním potřebám, aby vytvořil oblečení pro celou škálu komunit, bez ohledu na konfekční velikost, normu zdravých a nezdravých těl, gender či společenský status. 5 na míru šitých kostýmů, 5 příběhů a společné hledání oblečení – kůže, ve které jsme tím, kým skutečně jsme a kým se chceme stát.
„Barbara Horáková Fehérová představí specifickou kolekci a/typik, kterou připravovala, navrhovala a realizovala během posledních dvou let. Každý oděv má svého nositele*ku, každý je nezaměnitelným originálem, vizuálně i obsahově srostlým se svým majitelem*kou. Důležitým inspiračním impulsem bylo osobní, lidské sblížení se s touto komunitou, sdílení zkušeností, jejich otevřená vyznání,“ přibližuje garant výstavy Marian Meško, akademický malíř.
a/typik dokumentárním přístupem zachycuje zkušenosti a témata participantů*tek a nechává zaznít jejich hlas, různě perspektivy na módu, odlišnosti a vizáž, založené na estetice kůže, křehkosti a aktivismu.
„Myslím, že je důležité se někdy necítit ve své kůži dobře, protože to znamená, že tě postkapitalismus úplně neasimiloval. V tomto smyslu je oprávněné, že se mnozí z nás necítí ve vlastní kůži pohodlně, protože svět kolem nás má problémy a my je vnímáme a snažíme se něco změnit. Pokud bychom se stále cítili pohodlně, už by nebylo co měnit, nebo bychom už ani neviděli, kde je problém,“ vysvětluje participant Kryštof, student a ekoaktivista.
Některé*ří odmítají nové oblečení, jiné*í hledají speciální oblečení kvůli zdravotnímu postižení, další způsob, jak vytvořit oblečení jinak, v souladu s ekologickými hodnotami, patchworkem naruby, a přijmout vlastní estetiku mimo rodové krabičky. Jedná se o oblečení, které chrání, které je pevné, haptické, neviditelné, roztrhané, praktické, není oděvem, ale artefaktem, vlastní značkou. Oděv obvykle skrytý pod šaty, dotek, který nezraňuje, co se stará o těla vnější i vnitřní.
„Je to už dávno, co jsem se naposledy zamýšlela nad tím, čím by mi oblečení mohlo vyhovovat. Většinou se přizpůsobuji společenskému tlaku, názorům a je to pro mě tak automatické, že si to ani neuvědomuji. Hlavně co se týká barev, které jsem nikdy neviděla a také se často u oblečení ptám na názor okolí. Myslím, že až příliš často. Jsem ráda, že při tomto projektu o tom nemusím přemýšlet a můžu se zaměřit na vlastní potřeby,“ říká Kamila, hudebnice a žurnalistka se zrakovým postižením.
Výstava je součástí programu Bratislava Design Week 2023.
Projekt z veřejných zdrojů podpořil Fond na podporu umění.
Partnerem vernisáže výstavy je Staropramen.
Více o projektu se dozvíte na www.baaa.cz/atypik